Reklama
Všichni známe někoho takového. Nejprve prohlašují, že žádné zvíře nikdy nebude v jejich domě, a pak si sedí s domácím mazlíčkem na posteli, takže je to pro něj pohodlnější a teplejší. Nebo zpočátku prohlašují, že opustí dům, jakmile v něm jen uvidí kočku, a přitom pak každé ráno rozčesává její srst, aby to byla načechraná princezna. V dnešní galerii uvidíte přesně tento typ lidí a kdo ví, třeba se v tom vy nebo někdo z vašich blízkých najde.
1. Táta nechtěl psa. Takhle to dopadlo.
2. Můj otec, který mě chtěl vyhodit z domu, když zjistil, že jsem si koupila kočku.
3. Můj přítel nechtěl psa, ale nakonec se do něj zamiloval.
4. A takto dopadl kompromis mezi mnou a mou ženou. Máme psa!
5. A po pár hodinách jsou nerozluční kamarádi.
Reklama
6. Další otec, který změnil názor.
7. Moje matka a pes, kterého nechtěla.
8. Teď je to jeho milovaná holčička.
9. Ti se hledali, až se našli.
10. Naše kočka se chtěla tulit a tak můj otec přestal jíst. To by neudělal ani pro mě.
11. Vystřídal válení se na gauči, ležením na zemi s naším novým psem.
12. Přinesla jsem si toto kotě, které potřebuje speciální péči a táta řekl, že až se uzdraví, tak půjde z domu. Uplynuly 2 roky a můj otec žárlí, když kočka leží na klíně někoho jiného.
13. Můj táta nechtěl psa. Teď ji každou noc tahá do postele.
14. Na to že nechtěl psa, tak si ho pěkně vykrmil.
15. Jsou si tak podobní.
16. Táta: „Žádné kočky!“
Táta (o rok později): „Podívej, učím ji high five!“
17. Můj táta: „Tento pes je příliš malý. Nemám ji rád. Vždyť to není vůbec pořádný pes.“
Také můj táta:
18. Kdo je moje malá princezna?
19. Nejupřímnější láskou je láska mezi nevrlými tatínky a domácími mazlíčky, které prý nechtěli.
20. Domácí mazlíčci ho prý nezajímají. O 2 roky později…
Reklama