Někdy si připadáme, jako bychom žili ve špatné době. Často se totiž přistihneme, jak závidíme například našim babičkám a prababičkám, protože jejich vztahy byly a jsou založeny na opravdové lásce. Tehdy neexistovaly žádné moderní technologie,takže najít si během pár minut jiného dokonalého partnera doslova odkudkoli bylo nemožné, a tudíž neexistovalo ani tak velké riziko rozchodu. Psávali se zamilované dopisy a opravdu se páry těšily, až se uvidí, protože si spolu nemohli psát od rána do večery například na Messengeru. Tohle a dalších 11 faktů uslyšíte dnes na téma, proč jsou dnešní vztahy tak křehké.
1. Nejsme připraveni.
Často nejsme připraveni dělat kompromisy, obětovat se a bezpodmínečně milovat. Nechceme čekat, musíme mít všechno najednou. Nenecháváme své pocity postupně růst, příliš často místo toho stanovíme „časový limit“ na to, co si myslíme, že bychom měli cítit a kdy.
2. Zaměňujeme lásku s jinými pocity.
Příliš často chceme potkat někoho, kdo se k nám přidá v kině nebo v nočním klubu, nikoli toho, kdo nám může porozumět a podporovat nás ve chvíli nejhlubšího smutku. Neradi žijeme nudným životem, a proto hledáme veselého společníka, který dokáže proměnit naše životy v dobrodružství. Ale nejsme vždy připraveni na změnu, která nevyhnutelně přijde po určité době romantické a vzájemné náklonnosti.
3. Hledáme benefity.
Po chvíli již nemáme čas a prostor na lásku, protože jsme příliš zaneprázdněni honbou za hmotnými výhodami, které můžeme ze vztahu těžit.
4. Čekáme na okamžitý výsledek.
Když se zamilujeme, hned chceme, aby naše vztahy byly zralé. Tato zralost, stejně jako vzájemné porozumění, však může přijít až po letech strávených společně. Většina lidí si dnes myslí, že v tomto životě není nic, co by stálo za jejich čas a trpělivost, dokonce ani lásku.
5. Raději ztrácíme sílu.
Mnozí z nás by pravděpodobně raději strávili hodinu se stovkou různých lidí než den s jednou osobou. V dnešní době panuje názor, že je mnohem lepší setkávat se s lidmi, než je úplně poznat. Jsme chamtiví a chceme všechno najednou. Navazujeme vztahy a ukončujeme je, jakmile najdeme „lepší“ variantu. Sami nedáváme člověku to nejlepší z nás, ale po něm chceme, aby byl dokonalý.
6. Stáváme se závislými na technologii.
Technologie nás přiblížila. Jsme si tak blízko, že je někdy těžké dýchat. Komunikaci tváří v tvář v mnoha případech nahradily texty, hlasové zprávy, chaty a videohovory. Už nemusíme trávit čas společně. Víme o sobě toho už hodně. Nemáme o čem mluvit.
7. Nedokážeme zůstat na jednom místě dlouho.
Myslíme si, že nejsme určeni pro vztahy, a dokonce i představa usazení nás děsí. Už svůj život nevěnujeme jedné osobě a vyhýbáme se všemu, co je trvalé.
8. Stali jsme se „sexuálně osvobozeni“.
Naše generace rozdělila sex od lásky. Nejprve lidé mají sex, a pak se rozhodnou, zda chtějí být spolu. Dnes je sex mimo manželství normální a věci jako „otevřené vztahy“, „přátelé s výhodami“ a „známosti na jednu noc“ se staly součástí moderního života.
9. Příliš často se spoléháme na logiku.
Jen málo lidí z mladších generací dokáže milovat celým srdcem a překonávat obtíže spojené s časem a vzdáleností.
10. Bojíme se příliš mnoha věcí.
Bojíme se nových vztahů, zklamání, emocionálních ran a zlomených srdcí, a proto nepouštíme lidi do našich životů. Stavíme kolem sebe zdi a někdy jsou příliš silné a vysoké, aby nám umožnily vykročit a podívat se na život takový, jaký ve skutečnosti je.
11. Už si nevážíme vztahů.
Nedělá nám problémy, abychom se vzdali osoby, která nás miluje. Víme, že jsme si schopni za pomoci sociálních sítí za nedlouho sehnat dalšího partnera.
I když se to třeba poslouchá těžce, láska už není nic natolik posvátného, jako to bývalo dříve. Dnes už existuje jen opravdu málo lidí, kteří by si při volbě mezi partnery vybrali raději hodného chudáka, kterého upřímně milují, než bohatého a dokonalého fešáka, který je ve všech ohledech nestálí. A co vy a vaše zkušenosti s novodobými vztahy?
Čerpali jsme z brightside.me