Inflace je v poslední době (nejenom) u nás často skloňovaný pojem. Jedná se o procentuální pokles kupní síly peněz, pokud tedy máte například 100 Kč a meziroční inflace činí 5%, tak za rok z té stovky budete mít 95 Kč. V Česku se však momentálně pohybuje okolo 16%, což je poměrně vysoká hodnota, vrcholu však dosáhla v září, tehdy to bylo 18% a byla to vůbec nejvyšší hodnota od založení samostatné České republiky. Ještě před rokem 2022 se stabilně pohybovala pod klidnou mírou 3%. V historii však byly zaznamenány i případy tzn. hyperinflací, kdy byla ekonomika dané země zdevastovaná natolik, že inflace dosahovala obrovských hodnot. Pojďme se nyní podívat na ty úplně nejvyšší!
5. Německo
Německo patřilo mezi poražené země jak ve Druhé světové válce, tak i v té první. Za porážku v První světové válce jim byly uloženy vysoké válečné reparace, které museli ve zlatě splácet vítězným mocnostem. Po jejich žádosti o snížení jim sice bylo vyhověno, i tak se ale stále jednalo o velmi vysoké částky a vládě tedy nezbylo nic jiného, než začít tisknout neúměrně vysoké množství peněz. V době nejvyšší krize se inflace dostala na meziroční hodnotu 32 400% a zatímco v současné době bývá mzda vyplácena nejčastěji jednou měsíčně, zde si zaměstnanci chodili pro mzdu i dvakrát denně s kufry či koši na prádlo, načež za ně ihned šli koupit to nejnutnější, protože o pár hodin později již měly mnohem nižší hodnotu. Toto šílenství se podařilo zastavit až v srpnu 1924 za výrazné pomoci Spojených států amerických.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
4. Venezuela
Z meziválečného období se nyní posuneme do relativně nedávné doby, konkrétně do roku 2016. Jihoamerická Venezuela se již roky před tím potýkala s četnými ekonomickými a politickými problémy, které byly jakýmsi spouštěcím impulsem právě pro hyperinflaci. V roce 2017 se meziroční míra inflace dostala na 4000%, na konci roku 2018 se vyšplhala dokonce na 1,35 milionů %. V loňském roce to tamní vláda vyřešila tak, že škrtla rovnou šest nul ze svojí měny bolívaru, což v praxi znamená, že z miliardy bolívarů se najednou stalo pouze tisíc bolívarů, jejich reálná hodnota však zůstala stejná. I když zde inflace již není tak vysoká, země se stále potýká s problémy.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
3. Státy bývalé Jugoslávie
Zatímco my Češi jsme se se Slováky “rozešli” v tom nejlepším možném, v případě Chorvatska, Srbska a dalších států bývalé Jugoslávie tomu tak nebylo. V devadesátých letech po rozpadu vypukla na Balkánském poloostrově válka, která mimo jiné zapříčinila i hyperinflaci. Začala zde sice již pár let před tím, během války se však výrazně zvedla. V roce 1994 zde meziměsíční (pozor, ne meziroční) míra inflace dosáhla 313 milionů % a ceny zboží se zdvojnásobili zhruba každého 1,4 dne, tedy cca 34 hodin.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
2. Zimbabwe
Země na jihu Afriky patří k nejchudším státům světa. Hyperinflace zde vypukla v roce 2007, tedy také relativně nedávno. Trvala do roku 2009, kdy se sem začaly “stěhovat” měny jiných vyspělých zemí, a vrcholu dosáhla v listopadu 2008. Sice nejsou k dispozici oficiální data, nicméně dle odhadů ekonomů z celého světa zde v období vrcholu dosáhla inflace až, 76,9 miliard % a to stačilo na to, aby se ceny zdvojnásobili jednou za necelých 25 hodin, tedy téměř každý den. Jeden zimbabwský učitel v té době prohlásil, že nyní neučí a raději prodává kukuřici, protože si tím vydělá více, než učením a cesta do školy ho stojí víc, než kolik si za den vydělá.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
1. Maďarsko
A máme zde vítěze, ačkoliv o toto vítězství asi nikdo moc nestojí. Zatímco První světová válka zdevastovala nejvíce Německou ekonomiku, v případě té druhé na tom bylo, minimálně co se inflace týká, daleko hůře Maďarsko. Inflace dosáhla svého vrcholu v roce 1946, tedy zhruba rok po ukončení konfliktu a její měsíční míra tehdy činila jen stěží uvěřitelných 13 biliard %. Za této situace stačilo ke dvojnásobnému zvýšení cen pouhých 15 hodin. Představte si tuto situaci, ráno jdete nakoupit, koupíte vše potřebné a ještě v ten samý den večer je všechno zboží téměř dvakrát dražší.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Když se člověk kouká na tyto hodnoty, tak si říká, že těch 16% není zase tak špatných. Na druhou stranu do ideální hodnoty, kterou ekonomové udávají jako 2%, to má stále hodně daleko a nezbývá nám, než doufat, že se na ní zase dostaneme!