in

Příběh Daniela (42): Po smrti svého bratra jsem se vrátil do rodného domu. To, do koho se zamiluji, by mě ani ve snu nenapadlo.

pixabay.com
Reklama

Daniel se po smrti svého bratra vrátil do rodného domu, abych pomohl jeho truchlící ženě a dceři. Neměli nikoho jiného, kdo by jim pomáhal s tou mužskou prací a jelikož bydlel sám a neměl žádné závazky, tak mu v tom ani nic nebránilo. Kdyby však věděl, do jakého dilema ho jeho přítomnost v domě dovede, asi by si tento nápad rozmyslel.

Stěhování.

Po smrti mého bratra jsem se rozhodl vrátit do bývalého rodného domu, který mu a jeho rodině náš otec po smrti odkázal. Chtěl jsem jeho ženě a dceři poskytnout podporu a pomoc v situacích, kdy jsou mužské ruce potřeba.

Bylo to těžké období pro nás všechny a chtěl jsem být tou mužskou silou, na kterou by se mohly spolehnout. Pomáhal jsem jim nejen finančně, ale také s udržováním domu a pozemku. Strávil jsem s nimi mnoho času, a postupně jsem se stal nedílnou součástí jejich života.

Ta nebo ta?

Avšak brzy jsem si všiml, že mé city k vdově se mění. Začala se mnou flirtovat a pohrával jsem si s myšlenkou, že bych mohl její city ke mně opětovat. Pociťoval jsem v ní laskavost a ženskou křehkost, která mě do jisté míry přitahovala. Začali jsme trávit volný čas spolu, a já jsem si všiml, že se z její strany začíná projevovat snaha o něco více.

Jenže pak tu byla on. Dcera mého bratra. Byla čerstvě plnoletá, nádherná, záhadná a já jsem se ocitl v jejím středu pozornosti, stejně jako on v tom mém. Naše pohledy se stále častěji setkávaly, až jednou jsem ji přistihl, jak mě sleduje, když se sprchuji. Byl to moment, který mě zaskočil a zanechal ve mně pocit zmatku.

pixabay.com

Nevyzpytatelné city.

Stál jsem před těžkým dilematem. Na jedné straně jsem měl možnost vyjádřit své city k vdově, které jsem věnoval tolik péče a pozornosti, a uvidět, co by z toho mohlo vzejít. Na druhé straně bych se měl postavit roli plnohodnotného strýce pro její dceru… ale když ona je tak zajímavá a mé city k ní jsou něčím, co jsem v životě ještě k nikomu nepocítil.

To mezi námi je celé takové křehké, nesmělé, opatrné a krásné, až někdy nemohu uvěřit, že jsem se ve svých letech opravdu do někoho zamiloval jako nějaký puberťák. Celé to mé dilema, jak se zachovat správně, navíc zhoršuje fakt, že v momentě, kdy není její matka doma, se rozhodně nebojí ukazovat sexuální zájem o mě. A nebudu lhát, mám opravdu mnohdy velký problém s tím, abych se udržel a nedal na sobě rapidně narůstající vzrušení znát. Ale jak dlouho to takto vydržím? Už tak si musím každou noc ulevovat s myšlenkami na ni, abych se s ní mohl další den bez obav z nečekané erekce bavit.

Reklama