in

Co by se stalo, kdyby asteroid hicxulub znovu zasáhnul zemi?

pixabay.com
Reklama

Jelikož naše planeta Země leží až za oběžnými dráhami Jupiteru a Saturnu, které jsou daleko větší a přitahují daleko více asteroidů, díky tomu se jich k nám nedostane tolik. Čas od času nás však přeci jen nějaký ten asteroid “poctí” svojí návštěvou. Poslední větší asteroid dopadl na zemský povrch v roce 2013, ten sice explodoval v atmosféře, ale jeho úlomky dopadly na různá místa poblíž ruského města Čeljabinsk. Jeho velikost 15 metrů je však nic v porovnání s asteroidem Chicxulub, který je dnes přijímán jako nejpravděpodobnější příčina vyhynutí dinosaurů. Ten měl totiž velikost zhruba 10-15 km a měl ničivé účinky, na Zemi po něm zbyl pouze malý zlomek života a kdyby byl vyhuben i ten, pravděpodobně bychom tu ani nebyli a je možné, že nový život by na Zemi již nevzniknul. Pojďme se nyní podívat na to, co by se stalo, kdyby tento asteroid dopadl na Zem v současnosti!

Budeme počítat s tím, že náš hypotetický asteroid by Zemi zasáhnul na stejném místě, jako Chicxulub před 65 miliony lety, tedy v oblasti Mexického zálivu u poloostrova Yucatán. Při dopadu by letěl rychlostí 60x vyšší, než je rychlost zvuku. Energie způsobená dopadem tohoto tělesa by byla několiktisíckrát vyšší, než kdyby v jeden moment byly odpáleny všechny jaderné bomby, které se nacházejí na této planetě. Nejhůře by samozřejmě dopadl život, který by byl v blízkém okolí, konkrétně v v okruhu 1000 km od dopadu by se všichni lidé, zvířata a další živé organismy doslova vypařily, protože termální záření z exploze o teplotě několika tisíců stupňů by se šířilo do okolí rychlostí světla.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Dan Zetterström (@thezignal) (@thezignal)

Do vzduchu by bylo vyvrženo množství roztavených hornin ze země, asteroidu a další materiál a celkem by to vše vážilo dva triliony tun. To je pro porovnání 60x vyšší hmotnost, než hmotnost samotného asteroidu. tyto částice by vyletěly do výšky až 100 kilometrů, načež by znova začaly postupně dopadat zpět na naší planetu a začaly by jí zapalovat. V místě dopadu by se vytvořil kráter, který by měl průměr 150 km a hloubku 20 km, tedy téměř dvojnásobek hloubky Mariánského příkopu a výšky, ve které létají běžná dopravní či nákladní letadla. Pokud by se někdo rozhodl, že si pro tento případ postaví nějaký bunkr hluboko pod zemí, tak by to nemělo moc smysl, protože po celé planetě by se prohnalo obrovské zemětřesení o síle 11 stupňů Richterovy škály. Navíc by se na několik sekund až minut na celé planetě zahřál vzduch až na 200 °C, takže bychom se cítili doslova jako v peci.

45 minut po dopadu by tlaková vlna vzduchu dorazila k pobřeží Spojených států amerických. Vítr by zde dosahoval rychlostí až 1000 km/h a srovnal by se zemí všechno, co ještě zůstalo stát. A co následuje po zemětřesení v moři? Správně, tsunami. V Mexickém zálivu by vlna tsunami dosáhla výška 300 metrů, což je téměř výška Eiffelovy věže. Tato gigantická vlna tsunami by spláchla celou Ameriku, která by byla v plamenech a přes Atlantický oceán by se dostala až k nám do Evropy. Malé a nízko položené přímořské státy, jako například Nizozemsko by na mapě prakticky přestaly existovat. Vyvrhnutý materiál by pak zatemnil oblohu na další tři roky, takže bychom byli prakticky odříznutí od slunečního záření a jediným přírodním zdrojem světla by byly požáry lesů po celé planetě. V tuto chvíli by bylo již 70% veškerého života eliminováno. Dešťové přeháňky by byly tak kyselé, že by se spíše podobaly kyselině a kvůli zatemnění oblohy by se postupně snížila globální teplota až o 25 °C. Až by se však prach začal po letech usazovat, tak by začalo nanovo globální oteplování. Miliardy tun oxidu uhličitého a dalších jedovatých plynů by začaly dusit poslední přeživší. Naše planeta je však poměrně odolná a i když by to vypadalo, že by to byl úplný konec života, tak postupně by se začal tvořit nový život, který by znovu osídlil planetu, stejně jako tomu bylo před 65 miliony lety.

Na závěr vás musíme uklidnit, protože se skutečně jedná jen o hypotetickou událost. Na naší Zemi momentálně nemíří žádný takto velký asteroid, nejbližší větší asteroid, o kterém víme, že možná zasáhne Zemi, je relativně malý sedmimetrový asteroid, který k nám doputuje v roce 2095. Šance tohoto nárazu je asi 5%.

Čerpali jsme z youtube.com

Reklama