Hned na začátek vás musíme uklidnit, že se jedná o čistě hypotetickou událost a nic takového se, na rozdíl například od dopadu asteroidu či erupce supervulkánu, nemůže stát. Je pravda, že naše Slunce se postupně zvětšuje a jednou postupně promění planetu Zemi v nehostinnou krajinu s povrchovou teplotou stovky stupňů, ale to se stane nejdříve za stovky milionů let. Přesto si pojďme jen tak pro zajímavost říct, co by se stalo, kdyby Slunce najednou v mžiku sekundy beze stopy zmizelo!
Ve skutečnosti by trvalo zhruba 8 minut a 20 sekund, než bychom si všimli, že Slunce zmizelo. Přesně tuto dobu trvá, než k nám doletí nejenom sluneční světlo, ale i jeho gravitace. Na naší planetě by ihned zavládla tma. Postupně by začaly vyhasínat i planety na obloze, protože byly od Slunce dál a trvalo déle, než světlo doletělo k nim, kde se odrazilo a zase letělo k nám.
V ten moment, kdy k nám doletěl zbytek světla i gravitace, by naší zemi již nic nedrželo a vydala by se na cestu vesmírem. Můžeme si to představit jako míček na provázku, se kterým točíte a v určitý moment se provázek přetrhne.
Se zmizením slunečního světla nastává zásadní problém. My lidé jsme sice na tmu zvyklí v noci a zdroje elektrické energie, kromě tedy solárních panelů, by mohly fungovat dál a rozsvěcet naše žárovky. Toto umělé světlo však nestačí rostlinám, které potřebují fotosyntéze. Fotosyntézou vytvářejí kyslík a ten my samozřejmě potřebujeme k životu. Drtivá většina rostlin by uhynula během pár dní, avšak co se týká například stromů, ty by vydržely déle. Například sekvoje mají pomalý metabolismus a obrovské zásoby vody i cukru, takže by bez světla vydržely několik let. Naštěstí jsou na Zemi obrovské zásoby kyslíku a kdybychom sečetli veškeré organismy, které kyslík k životu potřebují, i tak by nám vydržel na několik tisíc let.
Kyslík tedy máme vyřešený, avšak mnohem větším problémem by byla teplota, protože ve vesmíru je hodně chladno. Globální roční teplota na naší planetě, když započítáme všechny oblasti, roční období a střídání dne a noci, je zhruba 15 °C. Během několika dní by globální teplota postupně na nulu. Toto postupné ochlazování si můžete představit, jako když začíná noc a teplota začne klesat, akorát že by pokračovalo stále dál. Zhruba týden od zmizení Slunce by teplota klesla na -17 °C. My v Česku nebo například severské Země jsme na takovou teplotu zvyklí, ale větší problém by to mohl být pro lidi, kteří žijí v tropických oblastech.
Jak by to na naší planetě vypadalo rok po zmizení Slunce? Globální venkovní teplota -73 °C. Poslední větší žijící zvířata by byli severští mrchožrouti, takže některé druhy vlků či polární lišky. My lidé bychom si museli vytvořit kolonie u geotermálních zdrojů, které by byly jediným zdrojem tepla, jenž si vytvoří naše planeta a na povrch jimi utíká. ty se nacházejí například na Islandu či v Yellowstonském národním parků. Jiné Země by se však musely spokojit s nukleární energií, to znamená, že by začaly vytvářet podzemní města, která by byla poháněna atomovými elektrárnami. Jídlo bychom si museli vytvářet tzn. hydroponií, což je pěstování rostlin v živném roztoku. Samozřejmě by to zdaleka nestačilo pro všechny obyvatele Země.
A jak by to s naší planetou vypadalo dál? Jako nezávislému pozorovateli z Vesmíru by vám Země připadala Země jako mrtvý kus ledu, protože do roku by také zamrzly všechny oceány. I kyslík by kvůli ochlazování nejprve zkapalněl a poté ztuhl na podobnou strukturu jako sníh. My lidé jsme však přizpůsobiví, takže z těch přeživších by možná ještě několik generací vydrželo. I když by však později na povrchu již třeba nežilo nic většího, tak led je skvělý izolant a na dně oceánu by život vzkvétal. Trvalo by totiž velmi dlouhou dobu, než by oceán zamrznul celý. Voda na dně oceánů by byla ohřívaná hydrotermálními průduchy, kterých je zde spoustu a poblíž nich žije mnoho mikroorganismů, které nikdy Slunce ani neviděly, takže pro ně by se nic nezměnilo.
Během desítek až stovek milionů let by si Zemi mohla zachytit jiná hvězda. Země by tak získala novou oběžnou dráhu a pokud by to bylo v obyvatelné zóně, led na jejím povrchu by rozmrznul a mikroorganismy, které přežily, by pak mohly zamořit naší planetu a život by se začal vyvíjet prakticky od znova.
Jak jsme již říkali, Země sice zanikne vlivem Slunce, ale tento proces bude opačný. Oceány nezamrznou, ale vypaří se a stejně tak vlivem stále narůstající teploty zanikne i všechen život zde. Nakonec, během zhruba pěti miliard let, se Slunce zvětší natolik, že samotnou Zemi pohltí a pokud ještě budou existovat lidé, určitě již budou žít někde jinde ve vesmíru.
Čerpali jsme z youtube.com