Eliška si se svou sestrou Martou (27) nikdy nerozuměla. Marta musela být vždycky středem pozornosti a mít všechno, co její sestra. Rodiče ji rozmazlovali s neuměli jí říct ne, většinou tedy bylo po jejím. Když se však pokusila Elišce zkazit nejdůležitější den jejího života, pohár trpělivosti přetekl.
Marta od mala nesnášela, když si mě někdo všímal víc než jí. Zkazila mi všechny oslavy narozenin, jelikož hrozně brečela, a tak dostala na moje narozeniny dort i dárky, přestože na její dostávala jen ona. Na střední škole se mi několikrát snažila přebrat přítele. Když jsem končila vysokou školu, pronesla na oslavě přípitek, ve kterém se pochlubila, že ji vzali na velmi perspektivní studijní obor. Všechny gratulace tedy směřovali směrem k ní.
Ďábelský plán
Věděla jsem, že i na svatbě se bude snažit svést pozornost na sebe. Připravila jsem si tedy plán. Dala jsem jí ještě jednu šanci, zašla jsem za ní a řekla jí, že pokud udělá na mojí svatbě cokoliv, co by odlákalo pozornost ode mě a od mého snoubence Františka, bude toho litovat. Marta se jenom smála a rodiče byli pobouření. Já jsem však věděla, že musím jednou provždy zasáhnout.
Nejšťastnější den je tu!
V ten den nejdřív všechno probíhalo jak mělo. Když však Marta dorazila, strhla pořádný rozruch. Přišla totiž v bílých šatech s vlečkou! Naštěstí se Františkovi podařilo situaci uklidnit. Říkala jsem si, že svůj plán nakonec nechám být. To ale nebylo všechno. Obřad proběhl v pořádku, byla jsem neskutečně šťastná a na celý plán jsem zapomněla.
Chystali jsme se k prvnímu společnému manželskému tanci, když v tom jsem viděla, jak Marta táhne Roberta k nám doprostřed místnosti. Než jsem se stačila vzpamatovat, Robert si klekl a začal ji žádat o ruku. Nahlas jí přitom vyznával lásku a přede všemi ji opěvoval. To byla poslední kapka.
A je to tady!
Okamžitě jsem seběhla z parketu a dala signál kamarádovi Milanovi v publiku. Ten vyběhl a začal proti jejich zasnoubení protestovat, jako její tajný milenec. Těsně před svatbou jsem zjistila, že Marta přišla asi před měsícem o práci a před Robertem to tají. V telefonu měla konverzace se svojí šéfkou, ty jsem si vyfotila a poslala Milanovi, který je Robertovi ukázal.
Tvrdil, že mu to neřekla, protože se celou dobu scházela s ním. Když jako důkaz prozvonil její telefon, který měla v psaníčku, Robert ho naštvaně otevřel a viděl, že volá “medvídek”. Otevřel smsky, a tam byly zfalšované zprávy, které jsem přes její mobil poslala já.
A sakra…
Marta se snažila bránit, ale Robert nechtěl nic slyšet, naštvaně vyběhl ze sálu a odjel sám domů. Marta věděla, že za tím stojím já. Myslela jsem, že to po nějaké době prokoukl i Robert, ten však s Martou odmítá mluvit.
Chtěla jsem jim sice zkazit zásnuby a sestru ponížit, netušila jsem ale, že jim možná zkazím celý vztah. S Robertem se mi nedaří spojit a myslím, že sestra mi nikdy neodpustí, jelikož mě od té doby bombarduje mě zprávami s urážkami.
Zašla jsem příliš daleko?
Poslední co jsem jí řekla, než jsem s ní nadobro zrušila kontakt, bylo, že naštvaná může být jen sama na sebe, jelikož jsem jí varovala. Od té doby jsme spolu nemluvili. Rodiče mě nejdřív pořád přemlouvali, abych se sestře omluvila, nakonec ale ustoupili, a dohodli jsme se, že na tohle téma nikdy nepřijde řeč. Před ostatními z rodiny a známých o pravém důvodu našeho rozkmotření raději mlčím.