Práce na noční směny není zrovna velmi chtěnou možností a to obzvláště, pokud jste zadaní. V noci máte trávit čas se svou drahou polovičkou, nikoli raději v práci. Pokud vás tam tedy něco netáhne…
Kde je pravda?
Můj manžel, Robert, pracoval ve fabrice a jednoho dne mi oznámil, že si dobrovolně zvolil práci pouze na noční směny. Tvrdil mi, že to dělá jenom kvůli větší výplatě, což jsem brala s pochopením, i když mi to přišlo podivné.
Nějaký čas poté do té samé fabriky nastoupila moje dlouholetá kamarádka Petra. Byly jsme rády, že si našla práci, ale co mi začala vyprávět o tom, co se na nočních směnách děje, mě doslova šokovalo. Byla to jiná verze fabriky, než mi líčil Robert.
Objev.
Petra mi popisovala, jak práce na noční směny rychle odbyde. Lidé tam spíše postávají v kuřáckém koutku, než aby pracovali. Na záchodech se odehrávají věci ve stylu “mládeži nepřístupno”, a všichni si to zkrátka rozdávají, jak to zrovna vyjde.
Tohle rozhodně nebylo to, co jsem si představovala pod pojmem “práce na noční směny.” A menší objev v šatníku mého manžela tomu nijak nepomohl… Jednoho dne, když jsem Robertovi skládala oblečení do šatníku, ucítila jsem na tom nošeném zajímavou květinovou vůni, kterou jsem dříve nikdy necítila. Měla jsem náhlý pocit, že je něco v nepořádku.
(Ne)věra?
Celá tahle situace mě donutila přemýšlet o tom, co se vlastně děje, a zda mi můj manžel skrývá něco důležitého. Chtěla jsem s ním o tom mluvit, ale zároveň jsem se bála, co mi řekne. Co když to, co mi Petra vyprávěla, je pravda? Nevím, jestli bych něco takového dokázala ustát.