Když se Lukáš rozhodl navštěvovat pedagogický kurz, aby mohl sdílet své znalosti v kovářství s novými studenty, rozhodně by jej tehdy nenapadlo, že právě na tomto kurzu najde svoji partnerku.. a co více, i bývalou učitelky v jedné osobě.
Kurz.
Byl to rok, kdy jsem se rozhodl, že chci předat své dovednosti a zkušenosti dalším generacím. Kovářství bylo vždy mou vášní, a proto jsem se přihlásil na kurz pedagogiky, který mě měl připravit na budoucího učitele pro odborný výcvik. Kurz byl náročný, ale měl jsem z toho radost, že mohu sdílet své znalosti s ostatními nadšenci.
Během kurzu jsem si našel nové přátele. Byli to lidé, kteří sdíleli mou vášeň pro řemeslo a odhodlání něco ty mladé naučit. Společně jsme procházeli náročnými úkoly a trávili čas, jako bychom se vrátili zpět do našich dávných školních let.
Paní učitelka.
Ale nejvíc mě asi překvapilo, že jsem se znovu setkal se svou bývalou mladou paní učitelkou, která mě tehdy učila poslední rok provozní chemie na střední škole. Bylo to zvláštní setkání, protože jsme se dlouho neviděli a nikdy mě nenapadlo, že bych ji mohl potkat na pedagogickém kurzu.
Zpočátku jsme spolu mluvili jako starší známí, vzpomínali jsme na školu a na dobu, kdy jsem byl jejím studentem. Postupem času jsme ale začali spolu trávit více a více času. Seděli jsme vedle sebe na přednáškách, pomáhali si s učebními materiály a sdíleli své názory na výuku.
Šance?
A pak to přišlo. Naše přátelství se jaksi rozplynulo v něco více osobního. Začali jsme cítit hlubší spojení a vzájemnou přitažlivost. Navzájem jsme po sobě pokukovali, hihňali se jako puberťáci a bylo to zkrátka něco nečekaného, co jsem si předtím neuměl představit.
Otázka ale teď zní,… má takový vztah šanci? Sice není o moc starší, ale stále jsem jejím bývalým studentem a ona mojí paní učitelkou. Navíc i budoucí kolegyní. Může snad být k tomu všemu i partnerkou? Vážně nevím, co v této situaci dělat.