Miriam byla již delší dobu ve vztahu, ve kterém nebyla spokojená a chtěla z něj utéct. Osud ji však přihrál do cesty člověka, který její život otočil úplně vzhůru nohama a po opravdu dlouhé době poznala, co je to štěstí. V partě o nich věděli, že jsou přátelé, co se ale dělo za oponou, nevěděl nikdo. Až do jisté doby,..
S Jakubem jsme se znali již pár měsíců a velmi jsme si spolu rozuměli. Vycházeli jsme spolu natolik, že jsme si psali ve dne v noci a já měla před svým partnerem co dělat, abych na sobě nedala nic znát. Naše zprávy se totiž již dávno netýkají jen kamarádských záležitostí. Vlastně jsme sobě navzájem podlehli.
Tajné plány.
„Nechtěla by ses se mnou sejít? Mohli bychom spolu něco podniknout a více se poznat. Udělala by sis na mě čas?“ čekala na mě zpráva od Jakuba po jedné z našich akcí s přáteli. Srdce mi vynechalo úder a já věděla, že jsem v tom až po uši. Nikdy předtím jsem s ním nebyla úplně o samotě. I tak jsem si ale byla jistá, že se s ním musím sejít, jinak bych si to neodpustila.
Následující týden jsme si nepsali o ničem jiném, než o tom, jak to udělat. V životě jsem žádnou takovou šílenost nedělala a tak jsem doslova překvapovala sama sebe. Ani totiž nevím jak, už byl pátek večer a já na něj čekala na nádraží.
Krásně voníš.
Nasedla jsem k němu do auta, nohy se mi roztřásly a já nevěděla, kam s očima. Styděla jsem se natolik, že jsem nedokázala udržet oční kontakt, ale zároveň jsem měla neustálou potřebu jej sledovat. “Krásně voníš,” prolomil ticho a já se začala červena, ještě že už byl podvečer a nebylo nic vidět. Začali jsme si povídat a já se pomalu uvolňovala. Zároveň jsem si však uvědomovala, že pokud takto moje mysl i tělo na něj reaguje, tak tato schůzka dopadne opravdu zajímavě.
Cestou jsme společně nakoupili, povídali si a oba dva jsme měli neustále potřebu se usmívat. Všechno to působilo tak příjemně a přirozeně, až jsem si myslela, že jen sním. Lišilo se to od mého vztahu tak diametrálně, že jsem si na to chvíli musela zvykat.
Ten večer.
Blížila se osmá hodina večer, rozdělali jsme si oříšky, nakrájeli sýry, nalili víno a začali si pokládat záludné otázky. Ze začátku se jednalo o vtipné diskuze typu: “Byl by jsi raději vlkodlak nebo upír?” Pak to ale přišlo. Otázky na tělo, kdy obzvláště jedna trefila to správné místo. “Cítíš se v mé přítomnosti nejistá?” zeptal se s očekáváním. Sebrala jsem proto veškerou svoji odvahu a odpověděla upřímným ano, které k mému milému překvapení zaznělo i z jeho strany.
I když bylo něco kolem 2 hodiny ráno, šli jsme se projít k blízkému rybníku. Studený vítr mě hladil po tvářích a kráčeli jsme vedle sebe bez jediného slova. Pak však promluvil a chytl mě za ruku takovým způsobem, jako by mě už v životě nechtěl pustit. Motýlky v břiše jsem necítila už takovou dobu.
Co teď?
Vrátili jsme se zpátky k němu domů a všechno bylo úplně jinak. Už jsme neseděli každý na druhé straně gauče. Tentokrát jsme seděli v objetí, mazlili se a užívali si přítomnost toho druhého. Hodiny plynuly, navzájem jsme se svěřovali a bylo nám jasné, že jsme v tom oba dva až po uši.
Dopili jsme asi druhou lahev vína a začali pociťovat únavu. “Po tom co jsme si řekli, mohu spát vedle tebe v posteli? Samozřejmě ve vší počestnosti.” Zeptal se mě Jakub a oči se mu zaleskly. Po tom všem, jak to celé dopadlo, jsem ho nemohla odmítnou,.. a ani nechtěla.
Dobrou noc.
Převlékla jsem se do pyžama a ulehla jako první. O chvíli později přišel už i Jakub a motýlci v mém břiše se opět začali ozývat, jako by věděli, co přijde. Objali jsme se a po delším přemlouvání si i dali pusu na dobrou noc. Věděla jsem totiž, že když mu ji dám, už nebude cesty ven. A tak se taky stalo.
Jedna pusa,… dvě, tři, něžný polibek, vášnivé líbání a já nestačila popadat dech. Začal mě k sobě tisknout a já si přála, aby mě nepouštěl,… a aby tato noc nikdy neskončila.
Ráno jsme se vzbudili v objetí, nazí a tak do sebe zahledění, že jsme se z postele dostali až o několik hodin později. Moje hlava však pracovala na plné obrátky. Co teď mám dělat? Co bude s námi dál? Nechci, aby to skončilo jen jako tajný úlet. A cítí to on stejně? Doufám, že na tyto otázky najdu brzy odpověď.