Nikola žila spolu s Michalem dlouhých 10 let. Celou dobu byl jejich vztah naprosto ukázkový, že jim ho kdekdo ze známých záviděl. Po 7 letech měli dokonce svatbu a na své desáté výročí plánovali něco velkého, co by je spojilo ještě více. Objevil se tak nápad společného tetování a Nikola souhlasila,… bohužel.
To je nápad…
Asi půl roku před oslavou našeho 10 výročí vztahu jsme s Michalem vedli zajímavou debatu o tom, jak tento významný milník oslavíme. Já byla pro, abychom spolu jeli na nějakou krásnou dovolenou k moři a alespoň na chvíli vypadli z toho stereotypního života. Michal měl ale jiný nápad – toužil po společném tetování.
I když se mi do toho nechtělo, po několikaměsíčním přemlouvání jsem nakonec svolila, ale pod podmínkou, že pojedeme i na nějakou tu dovolenou. Souhlasil a hned nás objednal do tatérského studia přesně na den našeho výročí s tím, že motiv si ještě přesně ujasníme později. Já nám mezitím vybrala zařídila dovolenou a alespoň na chvíli jsme měla ze všeho dobrý pocit.
Dovolená za všechny prachy.
Na dovolenou jsme jeli necelých 14 dní před tím, než jsme se měli nechat tetovat. Nechtěla jsem cestovat s “otevřenou ránou”, aby se mi to náhodou nezanítilo a navíc by čerstvé tetování u moře nebyl vůbec dobrý nápad. Jeli jsme do Chorvatska do krásného Čechy vychvalovaného hotelu se soukromou pláží a užívali si volno plnými doušky. Prvních 5 dní jsme se bavili jak už dlouho ne, flirtovali spolu jako na začátku vztahu a dokonce si naplánovali i netradiční zážitek, že spolu zajdeme na nudistickou pláž. A od toho dne se to začalo kazit.
Šestý den jsme šli na onu nudistickou pláž a já si všimla, jak Michal okukuje jiné ženy. Samozřejmě, kdo by se ze zvědavosti nepodíval… I já se ze začátku dívala na druhé, ať už se jednalo o ženy či muže, ale to jen z prvotního šoku, jak se vůbec někdo může takto vystavovat. Michalův pohled byl však jiný a i po hodině pobytu na pláži jeho “kamarád tam dole”, který se neměl kam schovat, prozrazoval mnohé.
Asi po dvou hodinách jsme se vrátili na pokoj a atmosféra by se mezi námi dala krájet. Držela jsem se však, protože jsem nám nechtěla pokazit poslední den dovolené a chovala se normálně. Byl to však Michal, který vyloženě toužil po hádce, která se mu i nakonec opravdu podařila vyvolat a to až tak, že odešel s prásknutím dveří pryč.
Jede se domů.
Ráno jsme se vzbudila a Michal už byl zpět na pokoji a dělal nám snídani. Dokonce mi ji donesl i do postele spolu s květinou jako omluvu za jeho chování. Bylo to tak milé gesto, že jsem mu samozřejmě odpustila a snažila se, aby naše poslední dopoledne u moře dopadlo co nejlépe, což se také stalo.
Po obědě jsme se začali balit a vydali se nazpět k domovu. V autě jsem však cítila, že se něco změnilo. Jelikož jsme ale začali probírat možnosti na naše společné tetování, zcela jsem tuto myšlenku ve svém mozku upozadila.
Den T – tetování.
O den později od našeho návratu nastal den T. Šli jsme s Michalem spolu do salonu a já šla na řadu jako první. Nakonec jsme si zvolili řadu římských číslic, která skrývala jak naše datum seznámení, tak i datum svatby. Dokonce jsme se domluvili i na stejném umístění – na žebra pod levé prso.
Když byl tatér s prací na mé kůži tak z poloviny hotov, najednou Michalo zazvonil telefon. “Volají mi z práce, to musím vzít,” řekl a odešel vyřídit si hovor ven. Po asi 15 minutách se vrátil a tvářil se, jako by se něco stalo. “Omlouvám se, ale mé tetování budeme muset odložit. I když jsme měl mít ještě dnes volno, v práci se něco pokazilo a do hodiny nejpozději mě tam potřebují. Nechám ti tu klíčky od auta, aby ses měla jak dostat domů a já to nějak zvládnu autobusem a pěšky. Moc se ti omlouvám zlato,” vlepil mi pusu na tvář a než jsem stačila jakkoli zareagovat, odešel.
To si dělá srandu…
Ve studiu jsem byla asi už jen 15 minut. Poslechla jsem si, jak se mám o tetování starat, zaplatila jsem a odešla směrem k autu. Nemohla jsem přestat myslet na Michalův kvapný odchod a chtěla jsem vědět, o co tady jde. Všechny své pracovní podklady měl totiž v tom autě, které mi tu nechal.
Dojela jsem domů a viděla, že před domem stojí cizí auto. Napadlo mě, že si možná Michal půjčil firemní vůz, aby nemusel jít domů pěšky. Jak ale mohl být už zpátky, když je to ani ne 30 minut od jeho rychlého odchodu? To by tak tak stihl teprve do práce dojít, natož mít hotovo.
To je ona?!
Třeba pro mě nachystal k výročí překvapení, pomyslela jsem se a potichu začala odemykat, abych byla já ta, kdo překvapí jeho. Byla jsem však na omylu. Jen jsem pootevřela dveře, slyšela jsem, že doma není sám. Hekání se ozývalo dlouhou chodbou a nával adrenalinu na sebe nenechal dlouho čekat.
Vrazila jsem do obývacího pokoje jako tornádo a nevěřila vlastním očím. Na gauči byla celá nahá a na všech čtyřech ta černovláska, kterou jsme potkali na nudapláži. Michal v ten moment nevěděl co dělat. “Miláčku, není to tak, jak to vypadá,” vydal ze sebe tu nejubožejší větu, jakou v této situaci můžete použít.
“Takže za ní jsi po naší hádce v hotelu utíkal?! Stále budeš tvrdit, že šlo jen o nevinné pohledy?!” řvala jsem po něm a v afektu jsem oběma dala pořádnou facku. “Můžeš mi teď říct, co mám jako dělat s tím posr*ným cejchem, který sis vymyslel a nechal na mě vytetovat mezitím, cos tady skákal po jiné?!” křičela jsem a začala jsem po nich házet všechno, co mi přišlo pod ruku.
Po chvíli ubohého škemrání “Miláčku, prosím přestaň, já ti to vysvětlím,” jsem popadla ještě nevybalenou tašku z dovolené, kde jsem měla naprosto všechno, co je pro mě důležité, nasedla jsem do auta a odjela pryč.
Od té doby jsem se s ním viděla až při podpisu rozvodových papírů. Jak mi to jen mohl udělat? Vymýšlel tetování, nechal mě jít první a přitom již věděl, že bude v mé nepřítomnosti obšťastňovat jinou? Opravdu lituji, že jsem na to partnerské tetování kývla. Opravdu nevím, čím si to teď mám nechat přetetovat.