Je to asi půl roku, co si Ondřej vzal za ženu Lenku. Byla krásná, chytrá, sebevědomá a měli toho opravdu hodně společného. Po půl roce to však začalo skřípat. Šlo o jídlo. Lenka sice uměla vařit a jídlo bylo vždy dobré, ale nikdy toho neuvařila tolik, aby se z toho Ondřej pořádně najedl. Dříve se to vždy nějak vyřešilo, ale teď, když bydlí sami, musí vařit Lenka…
Problém.
Na tento problém jsme přišli až po půl roce, co jsme spolu bydleli. Nikdy předtím jsem to nijak nevnímal, protože jsme si často jídlo objednávali nebo dostávali od mých rodičů, vedle kterých jsme bydleli, ale nyní, když bydlíme sami a už máme zařízený byt, není třeba utrácet peníze za donášku jídla. No, bohužel..
Lenka sice uměla vařit a jídlo vždy chutnalo skvěle, ale nikdy toho neuvařila tolik, abych se pořádně najedl. Zkoušel jsem si s ní o tom promluvit, ale vždy mi odpověděla, že toho vaří dost a ví, co dělá. Snažil jsem se vyjednávat, ale vzdal jsem to. Vždy to skončilo velkou hádkou.
Práce.
Jelikož dělám fyzicky náročnější práci od rána až do večera, moje tělo potřebovalo z něčeho fungovat. Vyzkoušel jsem proto jíst daleko větší oběd, za který jsem si v práci dokonce připlácel. I tak jsem ale vždy dojel domů, snědl nachystanou večeři a měl strašný hlad.
Ani si nedokážete představit, jak špatně se mi spalo a jak jsem díky tomu byl neustále unavený. Navíc se mě začali kolegové ptát, jestli jsem začal sportovat nebo nejsem nemocný, protože jim připadá, jako bych zhubnul. A ano, nemýlili se. Zvědavost mi nedala a doma jsem se hned zvážil. Zhubnul jsem 7 kilo za necelé 3 týdny.
Řešení.
Jednoho večera jsem si ale řekl dost! Znovu jsem Lenku jen poprosil, jestli by toho nemohla uvařit více a opět se místo vyhovění takové maličkosti, začala se mnou hádat, že dostávám dost velký příděl na to, aby mé tělo správně a vyváženě fungovalo. A tak jsem si řekl, že to vyřeším po svém.
Cestou z práce jsem zastavil u toho nejbližšího rychlého občerstvení, které cestou domů mám a pořádně jsem se najedl. Vlastně jsem tuto předvečeři v autě začal praktikovat každý den, protože od Lenky se očividně nikdy pořádné porce jídla nedočkám.
Takto jsem si alespoň zajistil, že budu po té její malé večeři opravdu sytý, bude se mi dobře spát a ráno budu mít do práce dostatek energie. Ano, musím přiznat, že tohle možná není úplně ten správný přístup, ale co jiného mám dělat? Nemohu se přeci rozvést jen kvůli jídlu.