Někdy život dokáže být neuvěřitelně ironický. Vracíme se s mou ženou z úžasné dovolené, odpočatí, plní zážitků a radosti z toho, že jsme si konečně na chvíli oddechli od každodenních starostí. Ale co nás čekalo doma, to bych ani v těch nejdivočejších snech nečekal.
Obálka
Když jsme otevřeli dveře a vkročili do našeho bytu, na zemi nás uvítala hromada pošty. Mezi reklamními letáky a účty ležel nenápadný obálka – na první pohled by si jí nikdo nevšiml. Ovšem po bližším prozkoumání jsem zjistil, že je to něco velmi zvláštního.
Byla to obálka adresovaná někomu, koho jsem neznal, ale s naší adresou a jménem mé ženy. Když jsem ji otevřel, nevěřil jsem vlastním očím. Uvnitř byl milostný dopis. A ne jen tak ledajaký – byl plný něžných slov, láskyplných vyznání a sladkých vzpomínek. Byl napsaný takovým způsobem, že člověk hned věděl, že autorkou byla někdo, kdo skutečně miluje celým srdcem.
Pravda
Mezitím se žena vrátila s věcmi z auta a když si všimla, co držím v rukou, zazmatkovala a dopis mi vytrhla. Vytřeštil jsem na ni nechápavě oči a čekal, co mi k tomu řekne. Došlo jí však, že její reakce mluvila za vše a lhaním to už nezachrání.
Rozhodla se, že mi řekne pravdu. U nějakou dobu se schází s mužem, protože se v našem vztahu cítila být osamělá a chtěla zažít ještě nějaké to vzrušení, které se jí ode mě nedostávalo. Myslela si, že to právě naše dovolená zachrání a k rozvodu nedojde, nicméně po objevení dopisu je všechno jinak.. Z jedné strany nechápu, jak mi mohla být nevěrná, ale z té druhé ji stále miluji. Co mám dělat?