Jednoho dne jsem se rozhodla, že navštívím místní antikvariát. Miluju staré knihy – mají v sobě něco magického, jako by každá stránka nesla otisk duše všech, kteří ji četli před vámi. Procházela jsem regály, když mě jedna zvláštní kniha přitáhla svou ošuntělou obálkou a zlatými písmeny. Neměla žádný titul, jen jednoduchý nápis „Deník“.
Když jsem tu knihu vzala do ruky, pocítila jsem zvláštní napětí. Bylo to, jako by mě k ní něco táhlo. Přestože jsem věděla, že je to jen starý deník, rozhodla jsem se ji koupit a odnést domů. Doma jsem se usadila s hrnkem kávy a začala listovat.
Deník patřil ženě jménem Helena a zdálo se, že ho vedla před více než 60 lety. Čím dál jsem četla, tím víc mě její příběh vtahoval – mluvila o svém životě v malé vesnici, o tom, jak poznala muže svých snů, ale něco mi na jejích zápiscích připadalo povědomé. Když jsem dočetla asi do poloviny, zmínila se o muži jménem Jakub. Popsala ho jako vysokého, tmavovlasého s oříškovýma očima… a přesně tak vypadal můj dědeček.
Začala jsem se cítit podivně. Deník pokračoval tím, jak Helena a Jakub strávili léto plné lásky, ale pak náhle zmizel. Helena o něm už nikdy neslyšela, jen zůstal v jejím srdci jako nevyřešená kapitola jejího života.
Zavolala jsem svojí mamince, abych jí to povyprávěla, a když jsem jí zmínila jméno Helena, na chvíli ztuhla. „To je přece jméno tvé babičky,“ řekla mi. V tu chvíli mi došlo, že ten deník, který jsem náhodou našla, patřil mé vlastní babičce, kterou jsem nikdy nepoznala. V rodině se o ní moc nemluvilo, protože záhadně zmizela, když byla má máma malá. A Jakub… to byl opravdu můj dědeček.
Celá rodina žila s tím, že babička prostě odešla. Nikdy jsme neznali důvody jejího zmizení, ale teď jsem měla v rukou její slova, její myšlenky. Bylo to zvláštní, ale zároveň osvobozující. Kniha mi dala možnost poznat ženu, kterou jsem nikdy nepotkala, a zjistit pravdu, kterou nikdo v rodině neznal.
Od té doby deník často procházím. Je to, jako bych s ní vedla tichý rozhovor, a kdykoli ho zavřu, mám pocit, že jsme si k sobě nějakým způsobem našly cestu.