in

Příběh Simony (24): Otěhotněla jsem s mužem, kterého jsem znala pouhé 2 měsíce. Reakce mých rodičů mě zaskočila.

pixabay.com
Reklama

Simona jako mladá studentka jistě neplánovala miminko takto brzy. Když už to přišlo, rozhodla se situaci přijmout. Nevěděla ale, jakým způsobem má oznámit rodině očekávání potomka. Zvlášť když jejího přítele nikdo z rodiny zatím neznal. Znali se pouhé dva měsíce. Reakce její rodiny byla ale velmi šokující. Jakou informaci se Simona dozvěděla?

S Alešem jsme se potkali na jedné akci. Jiskra přeskočila téměř okamžitě. Od této akce jsme byli nerozlučná dvojka a vznikla mezi námi láska jako z románu. Ihned jsme si padli do noty a ve většině věcech si rozuměli. Takže i když to není úplně standartní zjištění po dvou měsících vztahu, rozhodli jsme se miminko si nechat a byli jsme oba moc šťastni. Celí nadšení jsme začali plánovat bydlení a společnou budoucnost.

pixabay.com

Zbývalo jen oznámit naše očekávání rodině. Samozřejmě, že jsem z toho měla obavy. Přece jen Aleše zatím vůbec neznali a bála jsem se, jak se budou tvářit na miminko v takto krátkém vztahu. Nakonec jsem se ale přece jen odhodlala a za rodinou se vydala. Z miminka v tak krátkém vztahu nebyli rodiče úplně nadšení, ale informace, kterou mi dali byla mnohem horší a šokující především pro mě.

Když jsem totiž začala mluvit o svém příteli Alešovi před tátou, velmi se zarazil. Vyptával se opravdu na podrobnosti a když jsem mu všechny jeho dotazy zodpověděla, dostala jsem studenou sprchu. Od otce jsem se totiž dozvěděla, že Aleš není tak úplně neznámý. Během podrobných rozhovorů s tátou jsem totiž zjistila nemilou informaci.

pixabay.com

Aleš byl synem tátovi vzdálené sestřenice, kterou přes čtyřicet let neviděl. Neměli jsme tedy možnost ani z daleka zjistit to, že jsme vlastně příbuzní. Možná proto jsme si tak rozuměli. Ze zamilované fáze a šťastného očekávání jsem se rázem dostala do situace, kdy jsem měla obavy, aby miminko vůbec bylo zdravé a jak vlastně celou situaci Alešovi řeknu.

Když jsem za ním přijela, byla jsem opravdu jako opařená. Nevěděla jsem, jak vhodně sdělit partnerovi, že jsme vlastně příbuzní a že u miminka velmi riskujeme, pokud se rozhodneme ho mít. Aleš ale reagoval překvapivě pozitivně. Miminko jsme se rozhodli nechat i přes možná rizika a obav celé rodiny. Naše plány jsme si nenechali zkazit a prozatím jsou veškerá genetická vyšetření v pořádku. Momentálně již žijeme společně a těšíme se, co nám osud ještě nadělí.

Reklama