Na střední škole jsem měla nejlepší kamarádku, kterou jsem si opravdu vážila. Byla chytrá, vtipná a upřímná. Navíc, v době, kdy to ještě nebylo tak běžné, byla otevřeně lesba. Každému řekla, že má přítelkyně, a všichni to vzali jako fakt, bez zbytečných předsudků. Pro mě to nebylo důležité – byla především skvělá kamarádka.
Nepříjemný pocit.
V té době jsem chodila s přítelem, který byl o rok starší než já. Byla jsem do něj bláznivě zamilovaná a věřila jsem, že naše láska přežije všechny nástrahy střední školy. Jenže jak už to bývá, život občas přináší nečekané zvraty.
Po maturitě jsme s rodinou vyrazili na dvoutýdenní dovolenou, na kterou jsem se moc těšila. Nicméně ve mně začal hlodat nepříjemný pocit – začala jsem mít podezření, že mě můj přítel podvádí. Možná to byly jen obavy, které pramenily z toho, že jsme byli nějakou dobu od sebe, ale pocit byl stále silnější.
Kamarádka.
Svou nejistotu jsem svěřila své nejlepší kamarádce. Byla jsem zmatená a potřebovala jsem, aby mi někdo pomohl utřídit si myšlenky. Očekávala jsem, že mi dá rady, jak situaci zvládnout. A ona mi také odpověděla: „Ale, jsem si jistá, že tě nepodvádí. Jen to přeháníš. Zničíš váš vztah, když ho budeš stále obviňovat, že tě podvádí.”
Uklidnila mě. Rozhodla jsem se věřit jejím slovům a dát svému příteli důvěru, kterou si zaslouží. Jenže život měl pro mě připravenou tvrdou lekci.
Tvrdá lekce.
Asi tři měsíce po naší dovolené jsem zjistila pravdu, která mě doslova šokovala. Můj přítel mě skutečně podváděl. Ale co bylo ještě horší – jeho milenkou byla má ‚lesbická‘ nejlepší kamarádka. Ten okamžik, kdy jsem se to dozvěděla, byl jako rána pěstí. Nevěděla jsem, jak se s tím vyrovnat, protože jsem přišla o dva lidi, na kterých mi opravdu záleželo.
Oba dva jsem odstřihla a začala od znovu. Naučila jsem se tak, jak je důležité důvěřovat svým instinktům a zároveň jsem pochopila, že ne každý je takový, jakým se zdá být. Někdy se lidé schovávají za masky, které neodhalíme, dokud není příliš pozdě… bohužel