00Vivien je krásná mladá svobodná dívka, která se ráda fotí na sociální sítě. Neměla sice nikdy moc sledujících, ale měla mezi nimi své nejbližší a to jí vyhovovalo. Mohla tak sdílet chvíle ze svého života jen s těmi, se kterými opravdu chce. Jednoho dne ji však přišla zpráva od naprosto cizího muže. Zpráva, která ji změnila život.
Jedna zpráva.
Jednoho dne se mi stalo něco nečekaného. Sdílela jsem na svém Instagramu fotky z výletu, když mi přišla žádost o zprávu. Nikdy jsem si s nikým přes Instagram nepsala, vždy jsem upřednostňovala Messenger a tak jsem věděla, že to nebude nikdo z mých známých. Ale byla jsem zvědavá a tak jsem ji otevřela.
Byla to zpráva od cizího muže. Jmenoval se Stephen, 55 let, byl z Anglie a ptal se mě, zda by mi vadilo, kdybychom si spolu jen tak pro zábavu a v přátelském duchu dopisovali. Měla jsem obavy, protože si obvykle s cizími lidmi nepíšu, ale Stephenův přístup byl jiný. Byl zdvořilý, pozorný a milý. Rozhodla jsem se mu proto odpovědět a brzy jsme si začali povídat.
Dopisování.
Na začátku jsme si vyměňovali jen zdvořilostní věty o tom, co kdo zrovna dělá, jak se má nebo jaké má ten druhý počasí. Probrali jsme i nějaké základní informace o sobě, svěřili si pár životních příběhů a dali si pár rad do života.
I když jsem byla ze začátku skeptická, bavilo mě to a konverzaci s ním jsem si opravdu užívala. Navíc jsem si mohla procvičit angličtinu a měla jsem v něm jakéhosi tajemného kamaráda, který tam ve zprávách pro mě vždy byl. Postupně jsme se tak začali více a více poznávat až mezi námi vzniklo jakési pouto.
Nabídka.
Asi po měsíci mi přišla od Stephena zajímavá nabídka. “Chtěl bych se stát tvým Sugar daddym. Než se vyděsíš, nech mě to prosím vysvětlit. Žádné nahé fotky ani sexuální návrhy. Šlo by jen a jen čistě o dopisování, jako tomu bylo doposud. Jen bych ti za to posílal týdně nějakou finanční podporu za to, že tu pro mě jsi, povzbuzuješ mě a mám se komu svěřit. A jelikož nejsem nejmladší a vím, jak umí být život těžký, chtěl bych tě do budoucna podporovat. Nejenom, že si to mohu dovolit, ale navíc… peníze si do hrobu s sebou nevezmu, tak k čemu mi jsou.”
Byla jsem trochu zmatená a potřebovala čas na rozmyšlenou. Připadalo mi to až příliš neuvěřitelné. Proč by se bohatý muž z Anglie chtěl starat o obyčejnou dívku z Česka? To mě jen zkouší? Nebo si celý měsíc dopisuji s podvodníkem? A co když to myslí upřímně a vážně? Zní to tak hezky…
Ano nebo ne?
Rozhodla jsem se mu napsat, že budu potřebovat čas na zvážení jeho nabídky. Chtěla jsem si být jistá, že je to pro mě to správné a že nejde o nějaký trik. Stephen byl ohleduplný a pochopil moje váhání. Už je to ale pár dní a já stále nevím, jak se rozhodnout. Mám to přijmou nebo ne? Co když je to jen podvodník, který chce přístup k mému účtu? Nebo může snad i v dnešní době existovat někdo tak velkorysý? Upřímně nevím, co mám dělat.