Žaneta s Kubou spolu začali randit po tom, co se potkali na firemní akci. Jejich vzájemná přitažlivost byla okamžitá, a tak se jejich vztah rozvíjel. Postupně začali trávit spolu čím dál tím více času, chodili do kina, do restaurací a prožívali společné zážitky. Jednou však Žaneta u Kuby přespala a zjistila, že je s jeho hygienickými návyky něco špatně.
Začátky.
Měli jsme s Kubou spoustu společných zájmů a rozhovory s ním byly vždy tak snadné a přirozené. Ale přestože mezi námi byla neskutečná chemie, vyhýbali jsme se dalším krokům. Drželi jsme se za ruce, dali si pár něžných polibků, ale nic víc. Až ten osudný večer, kdy mě Kuba pozval k sobě domů.
Chtěl mi ukázat svůj nový byt a bylo to také malé kolaudační setkání. Pozval i pár svých přátel, ale ti brzy odešli a zůstali jsme tam zase sami. Atmosféra byla plná vzrušení, popíjeli jsme víno, smáli se a políbili jsme se. Ten pocit byl tak nádherný, že jsme se rozhodli pro další krok. Prostě jsme se pomilovali.
Koupelna?
Ráno jsem vstala dřív než Kuba a zamířila do koupelny. Cestou jsem si ale nešťastnou náhodou všimla hnědé čárky na jeho spodním prádle. Bylo to trochu odpudivé, ale řekla jsem si, že to se stává. Takové nehody se všem někdy přihodí, no ne?
O několik dní později jsem ho však navštívila znovu a opět jsem viděla hnědou čáru na trenýrkách, které ležely vedle prádlového koše. Přemýšlela jsem, jestli je něco v nepořádku, ale Kuba se tvářil, že je všechno v pořádku. Chtěla jsem však pochopit, co se to děje.
Je to trapné…
I když mi to bylo opravdu trapné, rozhodla jsem se, že v momentu, kdy půjde Kuba na záchod, půjdu do koupelny i já pod záminkou toho, že jsem ve vztahu již tak daleko, že je tohle naprosto normální. Navíc jsem se pro jistotu polila i sladkou Pepsi a šla jsem se jakože “akutně okoupat”, abych nelepila a nebyla sladká. A díky tomu jsem na to přišla.
V momentu, kdy Kuba vykoná velkou potřebu, utrhne si jen malý kousek toaletního papíru, jednou se utře, ani se na papír nepodívá, jestli je to potřeba ještě jednou, natáhne si kalhoty a hned odejde. Jenže co teď? Jak mu mám vysvětlit, že to děláš špatně? Natož se mu přiznat, že jsem ho sledovala a chtěla jsem přijít na to, kde je problém? Učit ho základní hygienu po 35 letech jeho života,.. to jsem se opravdu dočkala.