Po pandemii nemoci covid-19 nyní dochází k enormnímu nárůstu superinfekcí a také bakterií, které jsou odolné vůči antibiotikům. Lékaři před tímto dlouho neviditelným problémem varují, mohl by to být pro lidstvo obrovský problém.
Superinfekce je druhá infekce nasedající na předchozí infekci. Způsobuje ji jiný patogen než ten, který způsobil původní infekci. Bakterie odolná vůči antibiotikům si nese tzv. geny resistence. Když člověk touto odolnou bakterií onemocní, nelze ihned poznat, že je odolná. Doktoři nasadí antibiotika a to že nezabírají, se zjistí až po několika dnech.
Pacient je oslaben a dále ohrožen také tím, že chytne další infekci třeba z nemocničního prostředí. Protože se v nemocnicích pravidelně dezinfikuje, bakterie které se tam vyskytují jsou tak odolnější než kdekoli jinde. Když léčba nezabírá, bakterie se dál šíří a produkuje toxiny a enzymy, kterými tělo poškozují. Zda se jedná o resistentní bakterii se dá prokázat v laboratoři, ale nejdříve za dva nebo tři dny.
„Dá se říct, že jsme v podstatě na konci antibiotické éry. Bude-li rezistence pokračovat tempem, které teď vidíme, tak podle odhadů Světové zdravotnické organizace v roce 2050 budou infekce vyvolané odolnými bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí,“ sdělila Václava Adámková, primářka mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Normálně jsou bakterie citlivé proti všem antibiotikům. Kdybychom je například před dvaceti lety izolovali, většina kmenů by byla citlivá na všechna dostupná antibiotika. Dnes však existují kmeny bakterií, které nejsou citlivé na žádná dostupná tabletková antibiotika. Kromě nich sice ještě máme tvz. rezervní antibiotika, ale ty se podávají žilně. Pacient je hospitalizován, je oslabený a náchylný k superinfekci. Je to začarovaný kruh.
Jaké je tedy řešení? Tento trend již zřejmě nepůjde zcela zvrátit, ale musíme se snažit ho alespoň zpomalit. Hlavní je antibiotika nepoužívat pokud to není zcela nutné a dané lékařem. Nadužívání antibiotik je celosvětový problém. A podle odborníků je to hlavní důvod zvyšování resistence bakterií. Dalším zdrojem této odolnosti je pak živočišná výroba – víc než padesát procent celosvětově vyrobených antibiotik se totiž používá k léčbě zvířat. V EU jsou antibiotika pro zvířata zakázána, přesto to neplatí úplně všude.
Čerpali jsme z seznamzpravy.cz