I když žijeme v pokrokové době, kdy by mělo být všechno a všem dostupné, přesto tu existuje jedna velmi známá země, která spoustu věcí zakazuje. Jelikož se bavíme o de facto diktátorském státu, není se ani čemu divit. Dnes vám proto ukážeme 16 věcí, které jsou v Severní Koreji zakázané.
1. Západní móda.
Severokorejský vůdce Kim Jong-un zakázal džíny i některé jiné druhy západního oblečení již ve dvou regionech hraničících s Čínou.
2. Coca-Cola
Kvůli obchodnímu embargu uvalenému na Severní Koreu je zde nesmírně těžké zakoupit originální nápoj Coca-Cola. Je však známo, že jsou v Číně vyráběny alespoň její napodobeniny.
3. Účesy tu jsou předem dané.
Kim Jong-un schválila celkem 18 účesů pro ženy a 15 pro muže . Žádný z účesů ale nenaznačuje, že byste se zde mohli barvy. Sehnat zde barvu na vlasy je tudíž opravdu obtížné.
4. Hygienické vložky.
Jednorázové vložky a tampony se v Severní Koreji neprodávají. Ženy používají bavlněné připínací vložky, které si musí prát.
5. Kondomy a jakýkoli druh antikoncepce.
V Severní Koreji jsou zakázány všechny druhy antikoncepce. Koupit zde kondom je tudíž skoro nemožné. Mnozí dospělí Severokorejci rádi uvítají antikoncepci jako dárek.
6. Obchodování s nemovitostmi.
Severokorejská vláda má výlučná práva na půdu a majetek. Díky tomu je zde téměř nemožné nakupovat a prodávat domy či byty. Severokorejci však našli způsoby, jak toho dosáhnout, což vedlo k jistému uvolnění tohoto zákonu.
7. Značková a designová dámská obuv.
Pokud jste náhodou v Severní Koreji a jdete hledat krásné značkové boty, musíme vás zklamat. Značkové boty zde nejsou k dispozici, s výjimkou regionů hraničících s Čínou, kde si můžete koupit v podpatky nevídaných velikostí.
8. Vánoční strom.
Severní Korea je oficiálně ateistická země. Všechny druhy náboženských praktik jsou zakázány nebo pod přísným dohledem vlády.
9. Starbucks
Ve skutečnosti v této zemi neexistuje žádná síť Starbucks. Pokud si chcete dát šálek kávy v Pchjongjangu, budete muset jít do jedné z populárních kaváren řetězce Ryongwang.
10. Kabelová televize.
V zemi jsou pouze 4 oficiální televizní kanály. Vládní cenzura je tak silná, že v zemi není žádná jiná televize.
11. Západní časopisy.
Severokorejská propaganda zakazuje všechny druhy zahraničních novin a časopisů. Vláda a speciální agentury sledují, co je v denní tisku vydáno. Neexistují žádné časopisy o životním stylu. Všechno, co si Severokorejci mohou přečíst, je vzdělávací povahy nebo je spojeno s myšlenkami Juche.
12. Wifi a telefonáty do zahraničí.
Z 15 milionů obyvatel Severní Koreje má pouze 1 milion občanů mobilní telefon. I tak stále nemohou volat do zahraničí. Existují také omezení týkající se používání sítě 3G. Cizinci, kteří tak vstupují do země, si musí zakoupit SIM kartu, která naopak slouží pouze pro volání do zahraničí.
13. Vstupenky na koncerty velkých kapel.
V Severní Koreji může hrát jen velmi málo zahraničních umělců. Koncertu vaší oblíbené kapely se zde proto nedočkáte. Tým Slobian Laibach byl jedinou skupinou, která zde mohla zahrát. Jejich koncert se konal v Pchjongjangu v roce 2015. Místo velkých koncertů se lidé mohou zúčastnit vystoupení místních umělců.
14. Apple.
V Severní Koreji existuje omezení prodeje moderních high-tech zařízení. Koupit Apple iPad tu nejde. Severní Korea však vyvinula svůj vlastní tabletový počítač, který podle tvůrců není o nic horší než kterýkoli západní iPhone.
15. Sportovní vozy.
Další luxusní nákup, který je téměř 100% nemožné v této zemi uskutečnit, je koupě sportovního auta. Drahé sportovní auto si zde nekoupíte kvůli sankcím uvaleným na Severní Koreu OSN.
16. Dovolená v zahraničí.
Obyvatelé Severní Koreje nemohou jet na dovolenou do jiných zemích. Je to sice porušování lidských práv, ale Severokorejci o tom asi nevědí.
