“Věčné” otázky například o tom, co přišlo jako první – slepice nebo vejce, jakou barvu má zebra, nebo proč kočky zírají do prázdnoty, všechny zajímají. Ne každý ale na ně zná odpovědi a tak jsme mohli až do nedávna jen spekulovat. Dnes vám ale tyto velké záhady objasníme.
1. Co bylo první – slepice nebo vejce?
Vědci na dlouhou dobu nemohli určit, co se objevilo dříve – vejce nebo starověké zvíře (předek slepice), ale nakonec byla odpověď rozhodnuta. Z pohledu teorie Darwina a moderních biologů se vejce objevilo jako první. Faktem je, že jednotlivec, který se v průběhu let vyvinul do kuřete, se nemohl objevit sám o sobě: narození života se vyskytuje ve vaječné buňce. Postupem času se prastarý pták „proměnil“ v kuře. Tyto změny nastaly u vajíčka ve stadiu embrya.
2. Jaké skvrny se nám objevují před očima, když se díváme přímo do světlo?
Jedná se o tzv. „Slepá místa“. Když je do našich očí nasměrováno jasné přímé světlo, ve fotoreceptorech sítnice dochází k dočasnému přetížení. To znamená, že na krátkou dobu nemohou reagovat na nic jiného. Vědci doporučují zavřít jedno oko, když vyjdeme z temné místnosti do té osvětlené. Tak se připravíme na ostrý výstup na světlo a “slepá místa” rychleji zmizí. Říká se, že přesně z tohoto důvodu piráti kdysi nosili pásku přes jedno oko.
3. Je zebra černá nebo je bílá?
Ve skutečnosti, zebra je černý kůň s bílými pruhy. Proužky se objevují v důsledku genetického procesu selektivní pigmentace. Černá je zde hlavní pigment a bílé pruhy jsou výsledkem jeho nepřítomnosti. Mimochodem, britští vědci také zjistili, proč má zebra právě takovou barvu. Podle jejich názoru černé a bílé pruhy nejméně přitahují masařky.
4. Proč se kočky často dívají do prázdnoty?
Někteří lidé věří, že kočky se často dívají do prázdnoty, protože jsou schopny vidět duchy. Ve skutečnosti, pokud sledují jedno místo po dlouhou dobu, tak se jistým způsobem připravují ke spánku a sní. Pokud se kočka z ničeho nic podívá na jakoukoli stranu, pak to s největší pravděpodobností znamená, že slyšela zvuk nebo cítila vůni, kterou my nevnímáme – smyslové orgány u koček jsou lépe vyvinuté než u lidí.
5. Jak mění chameleon barvu?
V kůži chameleonů jsou chromatoforové buňky obsahující zrna různých pigmentů. Tyto buňky zabírají velký prostor a všechny pigmenty mohou být rovnoměrně rozloženy, takže když chameleon potřebuje změnit barvu, barvy se stáhnou do středu buňky a na povrch vyjde jen jedna. Je pozoruhodné, že odstíny černohnědo-červenožluté škály jsou tvořeny chromatofory umístěnými ve vnější vrstvě kůže a modré odstíny jsou až v hlubších vrstvách.
6. Proč jsme velmi podobní jednomu z předků?
Lidské geny jsou rozděleny na dominantní (silné) a recesivní (slabé). Pokud se například dítě s modrýma očima narodí rodiči s hnědýma očima, není v tom nic překvapivého. Znamená to, že rodiče mají recesivní gen s modrýma očima. Pokud jsme velmi podobní člověku ze vzdálených předků, znamená to, že v předchozích generacích byly tyto geny recesivní a nyní se staly dominantními. Mimochodem, často se také stává, že v rodině je jedno dítě velmi podobné matce a druhé otci. Je to způsobeno štěpením genů. Bratři a sestry dostávají jinou kombinaci genů.
7. Proč někdy spíme méně, ale daleko kvalitnějším spánkem?
Ve skutečnosti blahobyt po probuzení nezávisí jen na tom, kolik hodin jste naspali. Pokud jste během dne jedli nekvalitní potraviny, vypili spoustu kávy nebo energetických nápojů, spotřebovali málo vody, málo se hýbali, tak se i po dlouhém spánku můžete cítit unaveni.
8. Proč se nám s věkem zdá, že čas běží rychleji?
Podle amerických vědců je vnímání času subjektivní a závisí na rychlosti mozku. V mladých letech mozek rychle vnímá a zpracovává informace, takže se zdá, že čas pomalu plyne. Ale jako dospělým náš mozek zpomaluje a tak všechno co se děje, nám připadá rychlejší.
9. Proč máme pocit deja vu?
Deja vu – pocit, že jsme tuto situaci už zažili, nebo jsme již tuto krajinu viděli nebo že jsme v této místnosti už byli. Z. Freud věřil, že to byla stopa zapomenuté paměti, která nás traumatizovala, nebo byla velmi silnou tajnou touhu. Moderní neurovědci se domnívají, že se jedná o krátkodobou dysfunkci v práci několika částí mozku, ke kterým může vést stres, únava nebo intoxikace. Mozek je zmatený a považuje nové dojmy za známé. Situace se navíc může zdát opakovaná, když se podobá některým událostem již uložených v paměti. A pokud často zažíváte pocit deja vu, měli byste se poradit s lékařem, protože může jít o závažné onemocnění.
10. Jak vzniká smích?
Vědci se domnívají, že smích se poprvé objevil před 2–4 miliony let a připomínal ostré krátké výdechy. Když se smějeme, začne najednou pracovat 80 obličejových svalů. Smích je motorický akt, který způsobuje společnou práci mnoha oblastí mozku. Smích mohou také způsobit i jiné emoce, jako je strach a hrůza. Podle vědců dokáže 15 minut smíchu spálit tolik kalorií, kolik je ve středně velké čokoládové tyčince. Smích také zvyšuje kreativitu, pomáhá při léčbě astmatu, bronchitidy a dokonce i dobře ovlivňuje pohodu pacientů s rakovinou.
