Někdy je důležité se něčeho vzdát, aby jste se mohli posunout vpřed! Jeden člověk si to uvědomil a nebál se vzdát něčeho, aby dosáhl svého cíle. Byl to Herman Cain. Jeho rozhodnutí bylo pro všechny z jeho okolí bláznivé.
Začátky…
Herman Cain pocházel z chudé rodiny, jeho oba rodiče museli tvrdě pracovat a bojovat o vše, co měli. Herman pracoval, aby si vydělal na školné, a také se mu to vrátilo. Získal diplom v matematice. Kariéru začal jako státní zaměstnanec, brzy ale přešel do soukromé sféry. Nejprve pracoval pro Coca-Colu, kde jeho otec pracoval jako řidič. On tu dělal manažera, ale došel k přesvědčení, že by tu jeho kariéra byla omezená. Tušil, že zde by nijak nerostl a zůstal by stát na jednom místě a to Herman nechtěl.
Pořádně se chytl příležitosti!
Naskytla se mu příležitost začít pracovat ve vedení korporace Pillsbury’s. Herman ani na sekundu neváhal a chopil se šance. Šéf Pillsbury’s ho znal z předchozí práce, kde pracoval jako manager Coca-Coly. Řekl mu, že je čeká výzva, a pokud neuspějí, můžou si hledat práci někde jinde, to ale Hermana nijak neodradilo. Tvrdě na sobě pracoval a jeho cílem bylo stát se viceprezidentem. Postupem času to dotáhl tak daleko, že se opravdu stal viceprezidentem.
Pořád chtěl dosáhnout něčeho většího.
Svůj sen si splnil, měl krásnou kancelář s krásným výhledem, měl velmi slušný plat, byl známý a nic mu takřka nechybělo, ale stále to Hermanovi nestačilo. Věděl, že svého úspěchu dosáhl velmi rychle, bylo mu jasné, že se musí snažit dosáhnout ještě většího úspěchu. Představoval si, jaké by bylo, kdyby on sám mohl být ten, kdo firmu vede, jaké by to bylo, stát se prezidentem. Problém ale byl, že zde v korporaci Pillsbury’s neměl ani nejmenší šanci se na tento post dostat.
Z viceprezidenta korporace k hamburgerům
Herman dostal možnost, kde by se mohl stát prezidentem. Mohl odejít do Burger Kingu. Problém ale byl, že by začínal od úplné nuly. Z viceprezidenta by se stal člověk, který by měl zástěru a stál by u grilu ve fastfoodu. Ztratil by svůj těžce získaný titul viceprezidenta společnosti, svůj drahocenný oblek by vyměnil za kuchařskou zástěru, na začátku by dostával výrazně nižší plat, ztratil by podíl na akciích a spousty dalších věcí. Pro Hermana to musela být celkem šílená představa, z křesla se postavit ke grilu. Moc dobře si to uvědomoval, ale po náročném rozhodování nabídku přijal. Odešel do Burger Kingu a ponořil se do práce.
Herman se naučil v nové práci obsluhovat gril, jak připravovat hamburgery, jak smažit hranolky, jak zacházet s pokladnou a všechno další. Postupem času se stal čtvrtým manažerem v restauraci vzdálené patnáct minut jízdy autem od kanceláře, kde pracoval jako viceprezident. Postupně se stal vedoucím restaurace, regionálním vedoucím a nakonec viceprezidentem společnosti ve Filadelfii.
Nebylo to snadné, musel se potýkat s mnoha překážkami, ve firmě byla řada lidí, co mu nepřáli úspěch, ale on vytrval a nakonec uspěl. Myslíte, že se mu podařilo stát se prezidentem něčeho? Odpověď je ano! Stal se prezidentem společnosti Godfather’s Pizza, kterou Burger King odkoupil. Herman Crain se nebál obětovat něco, aby se mohl posunout vpřed!
-ls-